Jak to u nás funguje

Něco málo o umělém líhnutí.

Líhnutí je proces, který probíhá za určitých a pro jednotlivé druhy specifických podmínek, kde se ze zárodku vyvíjí nový jedinec. Zárodek pro úspěšný vývoj potřebuje mít odpovídající podmínky prostředí. Důležitou vlastností vajec je líhnivost, což je schopnost násadových vajec k líhnutí mláďat. Výsledky líhnutí jsou závislé zejména na oplozenosti a kvalitě násadových vajec. Významným faktorem, který ovlivňuje vývoj zárodku, je správná teplota. Teplo umožňuje růst a vývoj zárodku. Minimální teplota na obnovení vývinu zárodku po vložení vejce do líhně je 37 ºC. Zárodek má během inkubace poměrně přesné požadavky vůči výkyvům teploty. Během líhnutí by teplota měla kolísat maximálně v rozmezí 0,1-0,3 ºC podle fáze líhnutí. Odchylky od optimální teploty bývají příčinou špatného vývinu zárodku, prodloužení či zkrácení inkubace. Požadavky na teplotu jsou pro líhnutí jednotlivých druhů drůbeže rozdílné. Kritická teplota je již kolem 39 ºC pro vejce všech druhů drůbeže.

My používáme k umělému líhnutí komorové plně automatické líhně od firmy Bioska Sedlčany s.r.o. Tyto stroje se dělí na předlíhně a dolíhně. V předlíhni se vejce pravidelně otáčejí v intervalu 2 hodin a udržuje se zde teplota 37,8 ºC a vlhkost 55%. V dolíhni se vejce již neotáčejí. Teplota je také nastavena na 37,8 ºC, ale vlhkost je zde vyšší a to 80%. To proto, aby kuřata nepřischla ke skořápce při klubání. Důležitá je také výměna vzduchu ve stroji a v místnosti, kde jsou líhně umístěny. Mezi vejcem a jeho okolním prostřední dochází k neustálé výměně plynů. V místnosti s předlíhněmi je potřeba vyměnit každou hodinu 8 m3 vzduchu na každých 1000 ks vajec. U dolíhní je potřebná výměna vzduchu v místnosti 80 m3 za hodinu na každých 1000 ks vajec. Při nedodržení hrozí přehřívání vajec vlivem vyšší koncentrace oxidu uhličitého a následný úhyn zárodků nebo jejich špatná líhnivost.

Předlíheň
Dolíheň

Jak to tedy u nás chodí?

Po příjezdu násadových vajec k nám do líhně, která jsou již desinfikována v rodičovském chovu, je ihned vybalíme z krabic a naskládáme špičkou dolů nebo tupým koncem nahoru, jak kdo chce, na tzv. lísky. Líska je kovový rámeček s plastovou výplní, kde jsou vejce šachovnicově uspořádána. Takto připravená vejce vložíme do předlíhňových vozíků v samostatné místnosti. Zde budou vejce odpočívat do druhého dne po náročné cestě k nám. Kdybychom vejce po přepravě ihned vložili do předlíhně, tak by se nám moc kuřat nevylíhlo.

Na druhý den přijedeme s předlíhňovými vozíky ke stroji a vejce do něj vložíme. Za počátek inkubace považujeme okamžik, kdy stroj dosáhl vypínací teploty. Od toho okamžiku, kdy jsou vejce již nahřátá, se zárodek začne znovu vyvíjet. Po cca 35 hodinách od počátku inkubace již začíná tlouct srdce a vyvíjet se krevní oběh. Šestý den se zárodek začíná pohybovat a můžeme již rozeznat zobák a končetiny. Od osmého dne začíná zárodek dýchat vnější vzduch pomocí alantoidních cév. Desátý den po vložení vajec do předlíhně je prosvětlujeme, abychom odstranili neoplodněná vejce nebo vejce s odumřelými zárodky. Od 11. dne má již zárodek vzhled kuřete. Od 12. dne do 18. dne vejce pravidelně jednou denně vytahujeme ze stroje ven a chladíme je na teplotu očního víčka. Chlazení vajec znají líhňaři hlavně vodní drůbeže, ale u hrabavé drůbeže je tento postup opomíjen.

Dny dál utíkají, kuřata se zdárně vyvíjejí a pomalu se blížíme do finále. Na strojích pravidelně několikrát denně kontrolujeme jejich správnou funkci a to pravidelné otáčení vajec, správnou teplotu, vlhkost a chod ventilátorů. Jednou týdně kontrolujeme stav a dopnutí řetězů, řemenů a kladek.

Je tu 19. den. Kuřatům se již vtahuje žloutkový vak do tělní dutiny a my vejce překládáme z předlíhně do dolíhně. V dolíhni vejce leží na dolíhňových lískách, které jsou dvoudílné a umístěné na vozíku. Po vylíhnutí zůstane skořápka na horním dílu a kuře propadne na spodní díl. 20. den se žloutkový vak úplně vtahuje do tělní dutiny a uzavírá se pupek. Koncem 20. dne jde slyšet pípání, které po několika hodinách utichne. Kuře již protrhlo vzduchovou bublinu a nabírá síly na klubání. Dále kuře rozbije skořápku vaječným zubem, který je na horní straně zobáku na jeho špičce. Tento zub po pár hodinách od vylíhnutí sám odpadne. Během několika hodin se kuře pomalu otáčí kolem své osy a rozbíjí skořápku. Poté se zapře běháky a vyklouzne z vejce ven.

21. den jsou již kuřata vylíhnutá. Po oschnutí jsou vytažena z dolíhně, roztříděna dle pohlaví a vakcinována. Po vakcinaci je přemístíme do odchovny, kde již čekají na Váš příjezd. Dolíhňové vozíky i s lískami vytáhneme ze stroje ven a převezeme do umývárny.

Naše práce je nyní u konce a dál je to jen na Vás 🙂